Každé Vánoce mají své kouzlo, které podpoříme ještě i vánočními tradicemi. Ty jsou v každé zemi trošku jiné a jaké jsou ty české? Samozřejmě, že zpíváme o Vánocích typické české koledy a když je nezpíváme, tak je máme alespoň puštěné proto, aby navodily tu správnou a příjemnou atmosféru. Pečení cukroví je také součást vánočních tradic. Že mají tyto výjimečné dny v roce typickou vůni, to je asi jasné a proto si velmi rádi zapalujeme různé františky, vonné esence, které mají většinou vůni skořice a jablka, punče, svařeného vína, dále pak zapalujeme purpuru. Svou domácnost vyzdobí ;me podle toho, abychom se tam cítili příjemně a aby se nám Vánoce promítly i tam, kde jsme doma.
Naše české betlémy jsou skutečně nádherné a dost možná máte jeden takový i vy doma. Pokud ne, můžete je vidět na vánočních trzích, nebo tam, kde je u vás ve městě vánoční výzdoba. Vánoční rostlina je od pradávna jmelí. Jmelí můžeme mít zelené, postříbřené, nebo pozlacené. Nejčastěji se jmelí připevňuje na lustr, nebo si jej dáváme na dveře. Říká se, že kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí. Jmelí způsobí věčně zelenou lásku. Pokud jmelí darujete, přinesete obdarovanému štěstí, proto je vhodné nosit jmelí jako dárek.
Kapr je tradiční českou tradicí, kdy pojídáním kapra při štědrovečerní večeři je snad samozřejmostí v každé domácnosti, i když v posledních letech je kapr nahrazován lososem, pangaciem, mořskými rybami a dokonce i mořskými plody. Říká se, že kdo vydrží do večera nejíst, uvidí zlaté prasátko. Víte o tom, že na štědrý den nesmíte doma zametat a vynášet odpadky, protože pokud je vynesete, tak si z domu vynesete také štěstí. U stolu musí být vždy sudý počet strávníků, pokud tomu tak není, musí se dát na stůl ještě jeden prázdný talíř, to pro případ, že by přišel host. Pod talíře se dávají šupiny, které mají přinést peníze do dalšího roku. Od stolu by se nemělo vstávat, dokud všichni nedojí. Říká se, že kdo vstane, tak se příštích Vánoc již nedožije.
Mezi další tradice patří rozkrojené jablíčko. Jablko se rozkrajuje napříč pod stopkou. Cílem je najít ve svém jablíčku pěticípou hvězdičku ze zdravých jadérek. Pokud najdete křížek, pak to nezvěstí nic dobrého, ale naopak. Stejně tak jako jablíčka, rozlousknout si můžeme vlašské ořechy. Pokud rozlousknete čtyři a naleznete v nich zdravá jadérka, tak pak budete celý rok zdráv. Mezi další, velmi oblíbené vánoční tradice, patří lití olova, i když je to pro nás spíše známé z televize a z pohádek. Doma se této tradici dnes již věnuje málokdo. Pokud ale patříte mezi ty, kteří se této tradici věnují dodnes, tak si z olova můžete vyvěštit svou budoucnost. Při lití olova se můžete dopředu zeptat na určitou otázku a poté hledat v ztuhnutém olovu odpověď.
Mezi další tradici patří pouštění skořápek po vodě. Každý kdo se této tradice zúčastní, si nakape trošku vosku do skořápky, zasadí si do ní svíčku, tu zapálí a pustí po nádobě s vodou. Může tak sledovat, jak bude probíhat jeho život a čím déle svíčka bude svítit, tím delší život bude dotyčný mít. Mezi dřívější zvyky patřilo také házení střevíčků. Dělaly to především svobodné dívky a dělaly to proto, aby znaly svůj osud. Pokud hodíte střevíc přes hlavu a dopadne patou ke dveřím, zůstanete svobodná. Pokud však špička bude směřovat ke dveřím, čeká vás svatba.
Další možnost zjistit jestli se dívka vdá, je že si na svátek svaté Barbory utrhne větvičku třešně a nebo zlatého deště. Pokud jí rozkvete do Štědrého dne, tak se do roka vdá. Aby věděla, od jaké strany k ní přijde ženich, stačí, když na zahradě zaklepe stromem a z té strany, ze které první zaštěká pes, přijde i její ženich. Jestliže chcete vědět, co vás čeká v příštím roce, napište si takzvaná štěstíčka na kousek papíru a do nich vepište slova láska, peníze, štěstí, zdraví, papírky pak promíchejte a vytáhněte si jeden z nich, který však potom opět do nádoby vraťte, aby si v nich mohl tahat dal&scaro n;í z vás.
Málokdo z nás používá místo toaletního papíru bidet, přitom ve světě jde o věc, kterou lidé používají celkem běžně a nad kterou se nikdo nepozastavuje tolik, jako u nás.
